Samota

Celá zeď samých oken a za každým někdo, koho nikdy nepotkám. Pověšené prádlo, stažená roleta, jediná rozsvícená kuchyně. Nemusím vidět dovnitř, abych věděl, že tam je plno samoty, té úplně obyčejné, všednodenní. Stačí se zastavit a chvíli koukat na fasádu, kterou každý den míjí stovky lidí bez jediného pohledu.

Někdy není samota tíživá, ale úlevná. Voda, les na druhém břehu, jediný záběr pádla a kruhy, co se rozbíhají do ticha. Nefotil jsem výlet ani místo, fotil jsem ten pocit, kdy je člověk sám a vůbec mu to nevadí.

Lavička, na kterou si nikdo nesedl. Nebo si sedl a zase odešel. Prázdná lavička je o samotě výmluvnější než člověk.

Někdy stačí voda a obloha a nic mezi tím. Prázdnota, ve které se dá konečně nadechnout.